Amerika. Země (ne)splněných snů a přání. Betonová džungle. Můj dlouhodobý sen. LOL Kecám...Zkrátka a dobře, vždycky mě tahle země lákala, a chtěla jsem jí vidět na vlastní oči. Moje touha však byla daleko daleko silnější než moje odvaha, a tak jsem to pořád odkládala s tím, že "do 26mám času dost". Ok, možná už né "dost" - bohužel, ale nějaká časová rezerva tam pořád ještě je:o).
Nakonec mě k ní přece jenom osud zavedl mnohem, mnohem dřív, než jsem to vůbec plánovala. Doteď nechápu, jak se to vlastně stalo a svádím to prostě na souhrn znamení a osudu. Seriously! Jak jinak bych si jinak měla vysvětlit to, že hned v prvních dnech, kdy jsem se nedopatřením a proti své vlastní vůli dostala k "hladomorčí rodině", něco mě vedlo k tomu, abych si sedla k internetu a začla brousit na aupair-worldu. Což by samo o sobě nebylo vlastně nic neobvyklého, je to taková moje úchylka a zvyk. Prostě mě baví prohlížet si potencionální rodiny a profily, a to třeba i když zrovna nic nehledám. Ostatně, v hloubi své duše jsem si nebyla jistá, jeslti hledat či nehledat náhradu za "hladomorce".....
Jenomže tentokrát se moje prsty neproklikávaly jen mezi příslušníky britských ostrovů. Tentokrát jsem začla koukat na potencionální zaměstnavatele za velkou louží. To by vlastně taky nebylo zase až tak moc neobvyklé, občas jsem si takové rodky čas od času prohlédla. Proste "jen tak". Věděla jsem však, že na vlastní pěst bych se tam stejně nedostala, takže to fakt bylo jen tak pro zábavu, a navíc jsem to většinou zakončila s myšlenkou, že "ty americký rodiny jsou fakt většinou divný", nebo bych nespadala do jejich požadavků, tj. například být dobrou řidičkou, příslušnicí určitého národa nebo alespoň schopnost určitého jazyka nebo hry na hudební nástroj apod., nebo zase neměli děti ve věkové kategorii, kterou jsem upřednostňovala.......abych to zkrátila, najednou jsem se přistihla, že jsem jedné americké rodince poslala "request", čili žádost, aby se mrkli na můj profil, popřípadě reagovali klikem "ano, mám zajem", nebo "sorry, zájem nemáme". Až jsem se sama sebe zalekla, co to proboha dělám??!!! Proč jsem jim to poslala??!! Nechápu. Jejich profil byl jeden z toho mála, který se mi opravdu líbil, jak paní američanová tak pan američan vypadali na fotce moc sympaticky, bydleli poblíž velkého města, které mě nijak "nevadilo", ani to ale nebylo moje vysněné město, resp. moc jsem o něm nevěděla lol, k mému překvapení ani nevyžadovali řidičku a co víc, byli v očekávání:o)). Kdo mě, jakožto "baby-obssesed" zná, bude vědět, že tento fakt rovná se pro mě menší Vánoce. Až na to, že byli v očekávání poprvé, což značí o tom, že zatím byli bezdětní. Teď ale přijde ta bomba nakonec:D. Nebylo to toži jen tak ledajaké obyčejné očekávání. Bylo to očekávání TŘOJNÁSOBNÉ. Ano, uhodli jste, čekaly mimča tři, čili trojčátka:o))). Oh yeaaaah.
Nic jsem si od toho ale neslibovala, a ještě jsem se tak nějak ukliňovala tím, že v té změti nabídek (těch requestů tam měli už asi sto), ta moje zůstane nepovšimnuta. Tím jsem se tak nějak "uklidnila" a pak už to nějak vypustila z hlavy....jóo, opak byl ale pravdou. Oči mi mohly vypadnout z důlků, když jsem další den na mailu měla jejich reakci z aupair-worldu. Rozklikla jsem to s naprostou jistotou, že tam bude negativní odpověď s "thank you very much for your interest, but we have found someone else. Good luck in your search". Nope. They WERE interested! Ok, tak jste reagovali kladně, ale když já s eneozvu, vy se taky neozvete. Já bych jim sama od sebe totiž asi nenapsala:o). Nope. O pár hodin později mail od Melissy v mojí mailovce. Líbil se jí můj profil a měla na mě několik otázek. Opět zněla docela mile, tak jsem jí obratem odpověděla a ještě jsem nazpomněla dodat, že do USA můžu jedině přes Agency. Ok, no problem, udělám průzkum, které agencies spolupracují s tvojí zemí a nějakou najdeme. Like, for real??!!! Takovou přímou a rychlou odpoveď jsem ani nečekala. Byla jsem si však pořád jistá, že do toho přece jenom něco musí vlízt, že si určitě nepíšou jen se mnou a vyberou si někoho lepšího. To mi potvrdila i asi dvoudenní odmkla v našem mailování. Jenomže pak mi Melissa napsala, že se omlouvá, ale má fofry v práci a nestíhá, ale že mi chce jen říct, že ví o tom, že mi dluží dlouhej email a že jsem její "pick number 1", a odepíše jak jen bude moct.
A pak už následoval jen rychlý sled událostí, ze kterého to prostě vyplynulo a "mami, (asi) pojedu do Ameriky!!!
No comments:
Post a Comment