Sunday 23 January 2011

Multitasking supernanny

...that´s how I feel!

Tento týden si už Melissa nepřínášela laptop do obýváku, ale přesunula se do kanceláře s tím, že kdyby něco, můžu jí kdykoliv zavolat. Samozřejmě to bylo trošku cítit, že tam není a měla jsem trošku větší honičku, musím říct, že jsem to ale při svých představách, jak se asi dají zvládnout tři mrňavý mimina, čekala o hodně horší! Chloe pořád občas dostane svůj hysterák a pořád ji často trápí bříško, já jsem ji ale už dobře prokoukla, že někdy si řve jen tak, protože chce být někomu prostě nablízku. Takže v jedné chvíli se na vás roztomile culí a pousmívá, v dráhé na vás kouká svým vážným a strašně dospěláckým pohledem, ve třetí zjistí, že ji chcete odložit na pohovku vedle sebe nebo do jedné ze sedaček, zbystří a kouká jak kdyby byla naštvaná a uražená do hloubi své miminkovské dušičky a v minutě, kdy se na krok vzdálíte spustí svůj hysterák jak kdyby se jí stala největší křivda světa. Mrška jedna malá! Na její obranu ale musím říct, že většína toho má na svědomí přece jenom její břiško, když se nají, lítá to z ní třeba třikrát během patnácit minut:(. Melissa pořád zkoumá, jakou jinou formuli bysme jí ještě mohli dát, protože je přesvědčená, že to nemá na svědomí "jenom" kolika, ale že je třeba na něco alergická nebo tak něco. A zajímavé je, že ta baby formule, která se jí dává teďka by měla být PROTI kolice a měla by jí zabraňovat! Do toho všeho občas začne tak divně sípat, trvá to jenom chviličku, ale když to začne dělat a zrovna jsem u ní, tak je to docela stresující, protože to zní až jak když nemůže dýchat nebo něco. Naštěstí to nedělá moc často! Musím říct, že jinak se ale bejbísové dali v pohodě zvládnout, až na to, že už si nemůžou dovolit ten luxus spinkat mi na břichu třeba dvě hodiny v kuse:D. Ráno se občas střídají, nejdřív se probudí jeden, nakrmíme, vzbudí se druhý, nakrmíme, vzbudí se třetí. Tak mi to i vyhovuje nejvíc asi, než když chcou papkat všichni naráz a já dva musím poloopřít do polštáře, jednoho držet v náručí a sledovat je všechny tři... FUN!!!

Jeden den minulý týden to bylo přece jenom lehce únavné, jak Chloe tak Noah se totiž rozhodli, že budou mít svůj "cranky day". Oba byli docela protivňoučcí a střídali se v brečení a chtěli se jen chovat. Řekla bych, že Noah dokonce směle předehnal Chloe v uřvanosti a otravnosti:D, ve druhé půlce odpoledne jsem ho už měla sto chutí vytahat za ty jeho mini faldíky:D. Jenomže pak se na vás na dvě vteřiny zazubí, a vy mu stejně rázem všechno zapomenete! Na jeho obranu musím říct, že za to mohlo zas a jenom bolavé bříško, nešlo mu totiž jít na wc a byl tak z toho chudáček nějakej nervní. Ten den jsem z nich asi poprvý byla jakože fakt *lehce* unavená. Ještěže Harrison je taková hodná panenka, fakt je to jedno z nejspokojenějších, nejhodnějších a nejklidnější bejbisů co jsem kdy viděla! I když mi bylo řečeno, že ho prý rozmazluju moc:D, vždycky si spolu hovíme večer u tv, nebo když ti dva jsou v klidu, tak já se s ním ňuňám jen tak, protože na něho se na chudáčka moc nedostává (viz foto:D). Takže když jim třeba lidi říkají, že i přes to, že je hodnej a skoro vůbec nebrečí, nesmějí na něj zapomínat, tak každým odpovídají že "he gets sooo much love from Eva, she spoils him":D! Tak snad se mi to jednou nevymstí lol. Je pravda, že za posledních pár dnů se začíná i ozývat občas, vždycky ale jen když má fakt hlad nebo chce přebalit. Musím ho snad zkusit nahrát, ten jeho "brek" by si jeden lehce mohl splést s mňoukáním kočky:D.

Ve středu jsem tu pak s nima byla sama opravdu celý den. Tripleťáci v noci nechtěli moc spinkat, takže Melissa byla dost unavená, takže jakmile jsem ráno slezla dolů, ona se odebrala nahoru dohonit spánek. S mimčama jsme byli jako sehraný tým, dopoledne se mi krásně budili postupně jeden vedle druhého, takže to bylo docela pohodové ráno. Někdy kolem oběda Melissa přišla dolů, aby se zase vzápětí začla chystat ven - sousedce totiž nebylo nějak dobře, tak jí vezla do nemocnice, jelikož její manžel byl v Las Vegas. Strávila tam s ní prakticky celé odpoledne a vrátila se až někdy kolem páté hodiny. To už se Noah i Chloe zase hádali o moji pozornost, takže v jedné chvíli to vypadalo tak,že jsem v jedné ruce měla Chloe a v druhé Noah, takže to asi vypadalo docela vtipně, ale jakmile byli oba dva u mě, tak rázem bylo aspon na pár minut ticho. Vůůůůůůůůůbec si nepamatuju, kdo se tu před čtrnácti dnima děsil, že jsou taaak strašně mrňavoučcí a bál se zvednout jedno mimčo aby mu něco neudělal, hmm??!:D

Musím říct, že mě ale docela těší, že mi Melissa s největší pravděpodobností důvěřuje, že mě je tu hned od začátku svěří všechny tři, moje anglický rodinky s tím teda nadělali mnohem větší cavyky a někde třeba i chvilku trvalo, než mi je svěřili na delší dobu samotné. Nevím jestli jsemt o už říkala, ale taky se mi líbí, že ani ten první týden jsem nikdy neměla pocit, že by me třeba sledovala jak co dělám nebo případně jinak "buzerovala" nebo mi dávala instrukce co a jak. Vždycky všechno nechala čistě na mě, pokud jsem se na něco nezeptala. That´s how I like it! Dokonce se mě občas ptají na můj názor, co se miminovských věcí týče a tak, a prej kdyby něco dělali divně/špatně, mám jim to říct:o))).

Taky se musím pochlubit, že jsem i byla pochválena, jak nám to spolu s bejbísema jde, a že je dobře zvládám všechny tři najednou. Ian vždycky všem hlásí, že to s bejbísema umím, i LCC to říkal když tu byla, nebo vždycky když se někdo ptá do telefonu. Teda jasně, že přede mnou by mě asi nedrbal, říkal už to ale i když nevěděl že ho slyším, takže doufám, that they really mean it!!

Jinak zrovna včera jsem říkali, že se tripleťáci dost za těch čtrnáct dní co tu jsem stihli změnit už!! Zdají se o kapínek větší, ale to bude hlavně tím, že jsem si na ně zvykla teď a už mi to nepřijde, no ale už jim začínají být oblečky pro novorozence malé, teda Chloe je ještě bude nosit hodně dlouho, ale kluky pomale začneme přesouvat do oblečků pro mimča od 0-3měsíce! Taky se teď mnohem víc už začínají usmívat a koukat na vás, když na ně mluvíte, zvlášť Noah a i Chloe když má dobrou náladu. Občas je tam i náznak povídání:D. Mají snahu už i držet hlavičky trošičku víc, i když na to si ještě přece jenom pár týdnů budeme muset počkat. A taky se začínají koukat na hračky víc, zvlášť Chub Chub (Noah) se o to začíná lehce zajímat - tuhle se i zdálo, že se na jednu hračku snaží dosáhnout. A myslím, že za pár týdnů nastane období "tahám tě za všechno", takže si budu muset začít chránit vlasy, náušnice, řetízky apod.:D.

Myslím, že Ian se už dooost těší až trochu povyrostou a bude si s něma moc začít hrát, on je jak velké děcko a pozorovat ho, jak si s něma hraje a zabavuje je je úplná show lol.

Nevím jak na to Melissa tuhle přišla, ale ptala se mě, jak bych to měla s vízem a cestováním do statů, kdybych je chtěla přijet navštívit až bude bejbísům třeba pět let nebo tak:D.


8 comments:

  1. tyjo, ty mimča sou hustý!! :)) je super, že ti ta rodina tak důvěřuje a tak... :)

    ReplyDelete
  2. To je úžasné! :D A fakt vypadá, že jsi s malýma sehraný tým:)

    ReplyDelete
  3. Bozinku, ti jsou sladciiiii, ucurla jsem si tu z te druhe fotky:D:DMiluju,kdyz mi takhle mimca chrni na brise:DJe perfektni,ze ti tak veri,ale tak mas s detickama vic zkusenosti nez oni dva dohromady a jsi proste dobrota sama a vidi,ze bys jim fakt neublizila ani za nic, tak plne duveruji;-)Musi byt total happy,ze te tam maji!A koukam,ze jsi pricichla uz i k chlapeckum,ze? Uz ne jen holcicky roztomily copaty:D:D

    ReplyDelete
  4. Joo, jsou to sladousi, co:D!
    Ja taky miluju kdyz mi mimca chrni na brise, ted se muzu nabazit az az, mam tam nekoho NEUSTALE:D, ale je to uzasnej pocit, takhle je "klokanit":D.
    No nevim jestli jsou happy jestli me tu maji, kazdopadne vetsina lidi uz by jich mohla mit dost po par dnech:D.
    Jj a uz jsem si pricichla k chlapeckum, ale ja uz mela kluka u Hladomorcu:D. Uz jsem si docela zvykla, ale tak u mimci mi je to jedno, tam to clovek ani nepozna, to ja bych nevedela spis co se starsima klukama, ja si s nema neumim hrat proste:D.

    ReplyDelete
  5. Všimla jsem si, že píšeš, že mimča celkem často spí u tebe na břiše..Bacha na to, ono spaní kojenců na bříšku je z lékařskýho hlediska silně nedoporučovaný! A je to nejčastější příčina syndromu náhlýho úmrtí kojenců..Třeba zde článek: http://www.maminkam.cz/syndrom-nahleho-umrti-kojence

    ReplyDelete
  6. JJ, ja vim, ze mimca nemaji spat na brisku, ale myslim, ze kdyz takhle chvilku spi na nekom, je to neco jineho - ono se to u predcasne narozenych mimin dela, ze se polozi na bricho na rodice, protoze srdce rodicu jim stimuluje to jejich, a je to pro ne dobre...zase ty nase mimca jsou uz ve veku, kdy zacinaji zvedat hlavicky, a davani je na brisko se doporucuje, pac si tim cvici svaly a zvedani hlavicky, oni tam jsou vzdycky jen chvilku, na noc bysme je tak praveze nedali, to maji povoleny az se budou moct prekulit, na coz si jeste nejakou dobu pockame:D.

    ReplyDelete
  7. Jasně, tak to joo, já právě myslela, jestli je třeba nedáváte na noc, takhle na chvilku to je ok..Jako nechci poučovat, ale právě znám takový případ z okolí s tím SIDS :( Jinak když jsou vzhůru, tak dávat na bříško je určitě dobře :)

    ReplyDelete
  8. Ja vim, neboj, neberu tu jako poucovani, a kazda rada dobra, clovek si mysli, ze uz ho s mimcama nemuze nic prekvapit, a ono se vzdycky treba neco najde:o).
    Oni o tom SIDS hodne vsude rikaj, uz v UK jsem o tom slysela porad a ted tez, i na tom skolenim jsme se o tom bavili a tak.
    Oni praveze skoro vzdycky po chvilce usnou, kdyz jsou na brisku, asi je to nejak vic uklidnuje a spi se jim tak lip...v nemocnici je tak pry davali od zacatku, ze jim to pomaha se zazivacim systemem, tem predcasnejm miminkum...ale vzdycky jsme ve stejne mistnosti i kdyz spi, takze na ne neustale vidime, jinak bych si to taky nedovolila, kdyby spali nahore v postylkach treba:).

    ReplyDelete