Křtiny

Jak už jsem zmínila v předešlém příspěvku, v neděli 6. března jsme tu měli křtiny. Přípravy začínaly postupně už někdy začátkem týdne a asi každý den mě Melissa informovala kolik lidí jí odpovídá na pozvánky a kolik hostů tu asi budeme mít. Oni to zase až tak nějak neprožívají, myslím jako křtiny jako takové. Do kostela nechodí a mimča už pokřtily jednou o Vánocích když byli u Melissiných rodičů, byla tam jenom rodina a bylo to jen na rychlo, žádný štráky s tím. Udělaly to vyloženě kvůli těm rodičům, "to make them happy". No a teď to vlastně dělaly spíš kvůli Ianově rodině, protože ti chodí do jinýho kostela. S každým dnem však odpovědí kdo dorazí přibývalo, a to už mi bylo oznamováno s hrůzou, protože ve finále to vycházelo na téměř 60 (!!!) lidí. Tak nějak jsem si to fakt nedokázala představit, že by sem mělo dorazit šededát lidí, protože oslava po křtinách měla být u nás doma a ten dům rozhodně není velký!!! Takže jsem z toho též měla docela hrůzu:o).


Nakonec se zase jako tradičně dělalo všechno na poslední chvíli (fakt se do téhle rodiny hodím se vším všudy asi, prokrastinace, to je moje!:D:D). Skoro čtrnáct dní si Melissa plánovala jak si tu poklidí, sama ušije klukům outfity na křtiny atd. No a samozřejmě nic nestíhala. Šít začla až někdy začátkem týdne, nejdřív se chvástala tím, že za každý večer udělá jeden obleček. Houby s octem, bylo to komplikovanější než si myslela, takže ještě v pátek pozdě večer se tu párala s jedním oblečkem a ten druhý nakonec musela v sobotu koupit:o). Chloe měla takové ty dlouhé šaty, a pak na party jsme je převklikly do těch oblečků co jsme jim koupili týden předtím. Úklid se též nějak nestíhal, asi ve čtvrtek mě opravdu převelice pobavila věta "I think you´ll see one of my best cleanings - I will just throw everything in the closet":D! Tak dramatické to však nakonec nebylo, protože během víkendu nastoupila "pomahací četa". Ian měl v pátek volno, takže tu tak pobíhal kolem baráku, pak jel na oběd se svojí mámou, a když asi kolem třetí dorazil, přivedl s sebou svého bráchu a Christophera. Takže mě čekalo zase další seznamování s novým členem rodiny, kterého asi zase jen tak brzo neuvidím. S Mattem se totiž asi moc často nesetkávají, ani za tou matkou moc nejezdí a zkrátka a dobře, co jsem tak pochopila, tak ty vztahy tam asi nejsou nejlepší. Melissa několikrát prohodila, že Matt je trošku zvláštní, a když se mě pak v pondělí po jeho odjezdu ptala, co si o něm myslím, tak jsem jí musela dát za pravdu. Teda nevím jak moc je "weird", tak dlouho abych mohla hodnotit jsem ho zase neviděla, každopádně jsem si naprosto jistá, že strávit tu pár dnů navíc, nebo nedejbože, kdyby takový byl Ian, tak mě asi brzo poleze na nervy!! Jeho druh humoru byl přesně takový, co mě lehce vytáčí a navíc měl na mě pořád nějaké komenty, několikrát za víkend podotknul něco v tom smyslu, že to je hrozný, že mě vždycky vidí jen s miminem v náručí, pak zase rešil že "takhle oblečená mi někoho připomínáš z jakýhosi filmu", a taky se na mě snažil mluvit směsicí pár ruských a německých slovíček asi s domněním, že něco z toho bude můj jazyk, nebo se mu to aspoň podobat:D:D. Nehledě na to, že v neděli večer pak začínal můj oblíbenej seriál "Army wives" a byla jsem natěšená, že se konečně budu moct dívat na premiéru nový řady pěkně v pohodlíčku před tv a nebudu muset čekat než se to někdo uráčí dát milostivě na net, abych to mohla stahovat a teprve pak koukat. A Matt, jelikož je sám v army, tak si to neodpouštěl komentovat a říkat, že TAKHLE to teda nefunguje a co se mi na tom líbí a že jeho manželka to taky miluje a on nechápe proč. Jesus! No, fakt mě lehce prudil:o), byla jsem pak ráda, když se se mnou přišel osobně večer rozloučit s tím, že bude odjíždět v pondělí ráno a tak se tedy už neuvidíme...

No, ale zpátky ke křtinám. Večer v pátek, zrovna když jsme si dávaly do nosu večeři, pak ještě dorazily Kim, Mike a tentokrát s sebou měli i jejich děti - 12letý Gabe, který je syn Kim, a 14letá Piper, která je dcera Mika. Ta její matka se o ni asi moc nezajímá, vídá ji jen o víkendech, a prej jí třeba jednou ani nedala nic k narozenínám a tak. Takže bydlí s Kim a Mikem. A musím říct, že je to teda typický teenager:o). Všichni se hned nahrnuly do kuchyndě, dovyžraly nám zbytek večeře, a pak se to začlo už trochu chystat na neděli, trochu vyklízet sklep, aby se tam taky mohly vpustit lidi, protože jinak bysme se tu neměli šanci vejít. Nejdřív jsem tomu nějak moc nevěřila teda, podle toho, jak to tam v tom sklepě vypadalo:o). Ale nakonec se to všechno kupodivu překvapivě zmáklo! Melissa se nervovala při šití "křticího" oblečku, a pak jsme jen tak seděly u tv a šly jsme spát docela pozdě, někdy kolem půlnoci.

V sobotu jsem měla nařízenej budík už tak na devátou - den předtím, ještě než dorazily všechny návštěvy se mi Melissa totiž ptala, jeslti budu chtít přijít na snídani nebo mě nechají spát. Moc dobře totiž ví, že si o víkendech ráda přispím, když můžu, a oni měli v plánu snídat docela brzo. Teda dřív než někdy v jedenáct, že:o). Tak jsem říkala, že záleží jak moc brzo to bude. Tak mi řekla že v devět, a pak se Iana ptala že jako jeslti půl desáty by bylo ok, tak prej že jo. Tak abych o nic nepřišla, tak jsem řekla, že jako to není zase až tak brzo, abych nemohla vstát, že. Tak sem si nařídila budík na tu devátou, ještě chvíli ležela, a když nikdo do půl desáty na mě neklepal, tak jsem myslela že na mě zapomněly a šla jsem se zkulturnit teda sama. Dolů jsem přišla v deset, a Melissa mi hned říkala, že jsem o nic nepřišla, že snídaně totiž ještě není hotová. Tak jsem si dala kafe, kecla si za nima do obýváku a pak jsem šla skypovat s mamkou chvilku - no a hádejte co, že je snídaně hotová na mě volaly až ve čtvrt na dvanáct. To jsem krásně mohla chrupkat teda:o)!

Jelikož Mike má něco s rukou (je to na dlouho, ale ve stručnosti - kousla ho kočka, když se praly a on je chtěl od sebe odtrhnout!!!, a měl od toho něco s rukou, byl na kapačkách a tak, no mazec), takže by moc velkou pomocí nebyl, takže mě a Piper vzal na nákupy. Ano, už zase. Mám pocit, že tu nakupuju nějak moc často. Častěji než v UK:o). Původně chtěla jet i Kim, ale Melissa si plánovala jak jí tu bude pomáhat a bude hlídat mimča, takže jí to "zatrhla":D. Tak jsme vyrazili jen my! No, vyjely jsme někdy kolem jedné a přijeli domů asi v sedm - měly jsme dost. Už jsem viděla, jak se mnou taťka lítá šest hodin po nákupech a co víc, bez řečí mi to všechno platí jedna báseň. Což Mike teda dělal, Piper si z každého obchodu odnášela aspoň jednu tašku, a tatínek platil bez mrknutí oka, popřípadě jen radil, která kabelka je hezčí, apod. Ke konci nákupů jsme teda zase museli přežít my jeden obchod, do kterého chtěl jít Mike. Byl to megavelký obchod, pro myslivce a tak - měli tam všechno od ruzných věcí na lov, hony a ták, dalekohledy, maskovací oblečení, ruzné náčiní na zahradu, hony a taaak. Bylo to skoro jak nákupní středisko, až na to, že to byl jen jeden obchod a jedna značka. Uprostřed toho nákupního střediska byla udělaná jakože skála a na tom se "pásla" vycpaná zvěř, od kamzíků po medvědy, lišky, veverky, jeleny a nevím co ještě. A pod tím to bylo udělaný jakože jeskyně a tím se dalo projít a měli tam akvárka s rybama. Pokusím se sem hodit fotku, vypadalo to fakt cool:o). Strávili jsme tam asi hodinu a dost jsme teda s Piper ale umírali nudou v tom obchodě, pac pro nás tam fakt nic zajímavýho nebylo.

Když jsme přijely domů, tak si Mike "stěžoval", že jako pět hodin lítal po obchodech s náma on a on se pak chudák podíval jen do jednoho:o). No ale musím říct, že jak se tu říká , že tu je levno, tak to fakt není lež:o). A teď jsou docela hodně slevy, takže nechat v obchodě krásný tríčo třeba i za čtyři dolary, no to bych musela bejt blbá, ne:D! To by se mi doma teda nepoštěstilo!

Mezitím co jsme byly pryč, to tu všechno "pracovní četa" stihla připravit a přichystat, udělat jídlo na neděli, UKLIDIT (!!!), vyklidit sklep, no málem jsem to tu nepoznávala! Dorazil i Chad s Melissou a Loganem. Melissa pomohla uklidit - i jejich ložnici - a ta že fakt vypadá jak když tam prosviští hurikán nebo exploduje bomba:D. Jak Melissa poznamenala, už nemohla najít v tom bordelu ani takovou komodu tam:D. Jak ve zbytku baráku AŽ TAKOVEJ borčus není, ale když jsem poprvý uviděla jejich ložnici, tak mi málem oči vyskočili ven z důlků! Takže Melissy systém "všechno nahážu do skříně a zavřu to tam" ,ani nebyl nakonec potřeba:o). Melissa s Kim nakonec taky byly nakupovat, ale jen rychlovkou - hlavně jídlo na neděli, vyzvednout dort a koupit druhej křtící obleček pro Harrisona:o). Ten ušitej vyfasoval Noah. No a na nákupy si vzaly Harrisona a Chloe s Noah zůstaly doma - a hádejte co??! Zapomněly ho v autě!!! Melissa z toho byla asi dost hotová, i když tam byl sám asi jen dvě minuty, ale každopádně si to uvědomily až v obchodě! Tak pro něj valily do auta hned, a Harrison si tam v poklidu ležel, rozhlížel se a usmíval se, žádnej stres, nezajímalo ho, kam najednou máma zmizela:o). Tak ještěže neřval jak na lesy a hlavně že si toho nikdo nevšimnul, jinak by asi mohl být průser, když je tu trestný nechat dítě v autě o samotě, byť jen na vteřinu.

Taky všem přivezly večeři, chicken wings, tak jsme se tu všichni nadlábly, no už i tak byl barák dooost přeplněnej, takže ještě dalších asi padesát lidí jsem si tu fakt nedovedla představit:o). Večer se tu ještě makalo aby všechno bylo ťip ťop, pak jsme chvilku byly vyplesklý před tv a už asi o půl jedenáctý jsem se odebrala do pelechu, protože jsem fakt byla vyfluslá po celým dnu.

No a v neděli pak byl den "D". Trošku jsem si konečně přispala a vylezla jsem tak v deset, někdy ve dvanáct jsme totiž měli vyjíždět do kostela, tak abych se stihla nachystat a tak, známe se (mě), jak mi to vždycky trvá, než se udělám člověkem, že. Tak jsem se šla dolů nasnídat, už to tam bylo všechno vyklizený, nábytek trošku poupravený, no bez cizí pomoci bych tam sotva našla co jsem hledala. Nakonec jsem ještě skončila v obýváku se všema a u mimin, no a někdy před jedenáctou jsme se střídaly ve zkulturňování se:o). Melissa mi nabízela, že si můžu zkusit něco vybrat u ní v šatníku, ale nakonec jsme to nestihly a já musím vědět dopředu, co si budu brát na sebe a né si to vybírat dvě hodiny předtím, takže jsem něco vykouzlila z toho co tu mám. Kolem dvanácté jsme se všichni zkráslení sešly dole, některé jsem málem nepoznala, mezitím ještě dorazila Laura, která šla za kmotru Harrisonovi s nějakým "kamarádem-spolubydlícím", a začly jsme se pomalu umisťovat do aut, nejdřív teda sbalit mimina a všechno potřebné, no není to jen tak. V okamžiku, kdy se pak měly mimina dávat do auta nastal háček - vzadu v autě nebyl na sedačce přidělanej takovej "spodek", do kteréhé se pak zasune ta sedačka. Takovýhle sedačky jsem tu viděla poprvý, je to tak mnohem jednodušší, protože se to krásně do toho "spodku" zasune a nemusí se to tam složitě obmotávat bezpečtnostním pásem. Samozřejmě to měl za úkol Ian, kterému to bylo připomínáno asi den předem, a který to samozřejmě neudělal. No vlastně když jsme vyšly do garáže a chtěly je tam začít dávat, tak se to tam "nenápadně" zrovna snažil přimontovávat. Takže Melissa na něj byla dost nasraná, do toho Kim všem nahlas říkala, vidíte, Ian dokáže být takovej "asshole":D! Takže idylka:o). Ono totiž chvilku trvá než se to tam přimontuje a ještě ta sedačka musí být sklopená ve správným úhlu, což samozřejmě nebyla. Takže se Melissa nasrala podruhý, vyhnala ho z auta, a sedačku jsme tam holt daly bez toho spodku a připevnily jen bezpečnostním pásem. No a v momentě, kdy jsme se konečně nasáčkovaly do auta, tak zjistila že tam nejsou klíče, a že je Ian někam zašantročil, takže byla nasraná ještě víc. Ještěže Ian vezl chlapy druhým autem a já, Laura a mimča se vezly s Melissou. Ještě než nastartovala auto, tak ke mě pak takovým "nasranosmutným" hlasem pronesla: "Never get married, Eva! Really, that´s the best advice I can give ya!"

Cesta do kostela trvala asi půl hodiny, do té doby už všichni stačili trochu vychladnout. Mimina si zase cestou procvičily hlasivky, a Laura z toho zase byla hotová, celou cestu na mě házela soucitné pohledy a nabízela mi pomoc z předního sedadla a komentovala to hláškama typu "oooh jeez, ooooh jeeez, ooooooh jeeeeeeeez, jesus" apod:o))). Fakt mi přijde strašně vtipná vždycky. Ale mě to nevzrušuje nijak, jsem na to zvyklá už a malý uřvánci mě nedokážou rozhodit, zacpu jim hubičky lahví a je to, většinou to zabere.

Kostel vůbec nevypadal jako kostel, byl to takovej ten typ supermoderního kostela, no prostě úplně něco jinýho než na co jsme většinou zvyklý, a bylo to tam dost velký, a strašně moc místností a tak, až jsem se bála abych se tam neztratila:D! Mimina jsme do těch křtících oblečků navlíkly až tam. Křtily se ještě další dvě cizí mimina, takže jsme tam nebyli sami. Moc lidí tam nakonec nepřišlo, všichni se spíš chystaly až na tu party k nám domů - buď to pro ně bylo moc daleko a nechtělo se jim jezdit takovou dálku a někteří asi byli i líní jet do kostela jen kvůli tomu. Takže jsme měli rezervováno několik řad sedadel v kostele a většina stejně zůstala prázdná. Dělala jsem fotografa, Melissa a Kim mě a Piper vrazily do rukou foťáky a udělaly z nás fotografky. Sedly jsme si jen samy dvě do jedny řady sedadel, a přes uličku ve stejné úrovni seděla Julia, kamarádka Melissy a Iana s děckama - asi čtyřletým klukem a devítimesíčním klukem, který je asi to největší mimčo, který jsem kdy viděla!! a taky to všichni vždycky strašně komentujou, a vtipkujou na téma, jak je Blake obrovskej a tlusťoučkej, no až je to vůči tý Julii trapný. On se tam pořád nějak hemžil a chtěl lézt po zemi, a vyřvával a dělal tam nějaký skřeky...a pak si tak úplně nejvíc hlasitě krknul! A jak jsme tak seděli jakože naproti nim a jinak to bylo poloprázdný, já a Piper jsme to zrovna měli z první ruky všechno, a obě jsme samozřejmě dostaly záchvat smíchu, protože to fakt vyznělo vtipně v tý situaci. Jesus! Ian se pak pořád otáčel na nás, což bylo ještě horší, tak jsme se ho snažily odehnat, pomoc:D. A na mě pak začly účinkovat ty hektolitry vody, co jsem vypila předtím než jsme vyjely, takže se mi strašně moc začlo chtít čůrat uprostřed toho všeho, tak jsem se modlila ať už je konec. Zaboha jsem na sebe nechtěla upoutávat pozornost, protože moje kozačky na podpadku by na tý mramorový podlaze krásně a hlasitě v tom tichu klapaly a stejně než bych to mezi milionem těch místností a dveří našla, bylo by to na dlouho, takže jsem se rozhodla, že to přetrpím a radši se počuram:D. Vůbec jsem se pak na to nemohla soustředit a nevnímala jsem skoro asi ani jednu větu co farář ríkal. Takže sotva to skončilo, nechala jsem se nasměrovat Kim kam mám jít a utíkala jsem div mi za patama nehořelo. Trojčecí družina byla při obřadu kupodivu docela ok, Chloe chvilku řvala, ještě než si šly stoupnout dopředu. No a pak když už tam stály a farář k nim promlouval a tak, Noah začal být nějakej nevrlej a ukňouranej...no a později jsem se dozvěděla, že se uprostřed toho všeho posral až za ušima! Melissa se mě ptoom ptala, jeslti bylo hodně poznat, jak se snažili nesmát a líčila mi to tam. Trochu to právěže poznat bylo:o). Ještěže to nebylo v tom tichu i slyšet, kolikrát by člověk neřekl, že takový zvuky co dokážou vyloudit pochází od tak malejch mimin:D. No vtipný to bylo. A taky mnohem delší než jsme čekaly!!!

Zpět domů jsme dorazily asi kolem třetí hodiny a hned za chvilku potom se k nám začly hrnout první lidi. Nevím, jeslti nakonec přišli úplně všichni, co povrdili účast...někteří se tu tak prostřídali, takže se to dalo, a nebylo to tak hrozný, neušlapaly jsme se tu, jak jsme se nejdřív bály, a taky ten zprovozněnej sklep udělal fakt hodně, ale stejně myslím, že přišlo míň lidí, nebo se tu někteří ukázaly jen na chvilku. I tak to byl ale blázinec. Znala jsem nějaký sousedy a pak některý co jsme se s něma dívali když se hrál zápas BearsX Packers, ale většinu jsem neznala a viděla poprvý nebo nevěděla kam je přesně zařadit. Laura za mnou pak přišla s tím, že ať si z toho nic nedělám, že tam taky nikoho nezná a neví kdo ti lidi jsou většinou. Možná jsem na tom byla dokonce o něco líp, protože já jsem aspoň většinu sousedů už poznala, ona ne:D. Bylo tu neuvěřitelné množství jídla. (Který jsme dojídaly asi pak ještě týden po křtinách, spousta se toho vyhodila - fakt se tu neuvěřitelně plejtvá jídlem). Tak jsem si tak vzpomněla na Hladomorce, ti by panečku čuměli:D!!! Měli jsme různé saláty, těstovinový salát, housky a k tomu různé druhy masa, párky a tak, ruzné dip sauce s crackarema a takovejma bagetama nakrájenejma, pak byl ten dort, mísy s ovocem a k tomu též dip sauce ale tentokrát nasladko a tak...no fakt toho bylo SPOUSTU! Těch housek zbylo asi několik balení, ani nevím kam to nakonec daly, asi vyhodili. Chtěli to věnovat nějaké charitě, do kostela nebo tak, a tam by to pak rozdaly bezdomovcům nebo tak něco, ale ono se to rychle kazí, takže by to moc nevydrželo. Když jsem si šla do "basementu" pro trošku alkoholu:D, stoupla si tam ke mě nějaká paní s takovou roztomilou holčičkou s tím, jeslti jsem Eva. Bezva pocit, když vás lidi poznávají ale vy nemáte absolutně žádný tušení kam je zařadit:o). Sama se mi představila jako Christopherova maminka a podotkla, co toho už o mě slyšela, a že to byly jen samý dobrý věci a že jsou moc rádi, že mě tu mají. Tak nevím, doufám, že to je teda pravda, a že to jen tak neříkají...:D.

Jinak jsem zjistila, že ta Ianova máma je asi fakt trošku crazy:D, a Melissa z ní zase rostla a já se jí vůbec nedivím. Například, ona ví, že Chloe měla problémy s tím že ji bolelo břicho, měla řvoucí záchvaty a měla PRŮJEM a přitom pořád dokola "radí" Melisse a nabízí jí nějakej čípek na zácpu či cosi! Jedna z hlášek: "Your mother is just obssesed with getting shit out of someone" :D. Ian potom směrem ke svýmu bráchovi podotknul, že ještěže si nepamatujou co s něma prováděla když byli malý a že to radši ani nechce vědět lol.:D

Kolem šesté se někteří hosté začli pomale odebírat k odchodu a něco málo po sedmé už byl dům zase pěkně prázdný a tichý:D, no bylo to náročné! Odklidilo se jídlo a nádobí, Matt tu přespával do pondělí, takže pomáhal, Kim a spol. odjeli už někdy odpoledne kolem páté hodiny, protoeže je čekala ještě asi pětihodinová jízda domů, že. Večer jsem se pak jen koukla na AW, koukala se na Melissu při rozbalování dárků, co mimina dostaly ke křtinám, od oblečků, hraček, fotorámečků, knížek s biblickou tématikou atd, až po šeky na spoření v ceně 200dolarů a tak, no bylo to jako Vánoce:D!!

I když jsme to všichni ve zdraví přežili, myslím, že už jsme se ale všichni těšily na svůj klid v baráku zase:o).