I´m alive!!!

Opravdu jsem ještě naživu! I když to tak možná teď poslední dobou nevypadá, ale prostě nějak nebyl čas. Ale v nejbližších pár dnech se to budu snažit napravit, i když né že by se tu zase děly nějaké převratné události....

Akorát  jsem byla na dalším výletě v Chi-city, a taky jsme tu měli ty křtiny....jinak se mi zdá, že nějak moc často nakupuju, nebo lozím po obchodech prostě, skoro každý víkend tak nějak:o). Ale ono se tu taky v okolí moc dělat nedá, a navíc je pořád zima - akorát jeden den to vylezlo až na 16stupňů, jinak je tu pořád tak pár stupňů nad nulou maximálně, většinou však se to drží kolem nuly, tenhle týden bylo -1°C, no takže jaro u nás fakt ještě nehrozí:(.

Mimina nám rostou jako z vody, ani se mi nechce věřit tomu, že za pár dní nám bude už půl roku!!!! Neboli ŠEST MĚSÍCŮ!!! Vůbec se to nezdá a mimča prostě těch děvět týdnů, co byly narozený předčasně budou dohánět ještě dlouho, protože jsou na úrovni čtyřměsíčních mimin. Jak velikostí, tak tím co už umí, i když jako jsou to šikulky malinkatý, ale ještě pořád se neumějí přetáčet na bříško (dobře pro nás:D). Zato už nám asi začnou lézt zuby, minulý týden to s něma byla dost makačka. Začly si všechno co můžou strkat do pusy a všechno strašně žužlají a okusujou svýma bezzubýma dásiňkama, taky u toho měly minulý týden průjmy a byly docela protivný a uřvaný. Sice tam ještě nic co by mohlo vypadat na klubající se zoubek cítit není, ale dásně mají takový červený, a prostě je to jasný od čeho to je. Tohle teda trápí hlavně kluky, u Chloe si myslím, že to ještě nenastalo a když, tak jen trochu azatím ji to moc nevadí. Chloe má snahu sedat si, vždycky když jí posadíme třeba do toho "boppy" polštářku, tak se strašně moc snaží zvedat hlavičku a uplně napíná všechny břišní svaly a snaží se ze všech sil, náš malej orangutánek. Má strašně vtipný vláska, takový chmíříčko na hlavičce a ono ji to stojí, a je to takový "spiky and frizzy":D, no vtipně to vypadá a fakt vypadá jak malinkatá opička, protože, ti to mají úplně stejný:D. V poslední době si oblíbila vyplazovat jazyk a všechno olizovat:D. Takže teď pro nás začíná slintací období:D. NEjvíc milují žužlat prsty, nejvtipnější je Noah - je jak dravá zvěř - doslova! když si ho posadím na břicho a opřu o nohy a dám mu ruku, v okamžiku mi začne žužlat prst, narve si to tam a teď kouše jak pes kost, prostě kroutí hlavou ze strany na stranu, hryže to a je fakt jak pejsek:D, vždycky u toho brečíme smíchy. Snažili jsme se to nahrát, ale než se vždycky vysmějem a začneme nahrávat, tak ta nejvtipnější část už pomine, protože pak ho to začne frustrovat a začne řvát.
Jak bylo to teplo, tak jsme taky konečně vyrazili na první procházku. Nejdřív že se to pokusím nějak zvládnout se všema, a nakonec Melissa neměla tolik práce, a venku bylo fakt nádherně, šly jsme jen v mikinách, tak toho taky chtěla využít, tak šla s náma. Měla Noah v takový ty "sedačce" na břichu, a já vezla Harrisona a Chloe v tom "kočáru" jak se do toho dají sedačky do auta. Obešly jsme tu pár ulic, no venku jsme byly zhruba hodinu, no ale teda nesplnilo to takovej účel, jakej jsme myslely, že to bude mít. Usnul jedinej Harrison, kterej byl tradičně hodňoučkej a ani jsme o něm nevěděly. Chloe byla taky hodná asi v první půlce procházky, jen se usmívala, kopala nožkama a mručela spokojeností. No, ale jak jsem řekla, to trvalo asi jen do první půlky procházky, pak nastal řev. Noah pro změnu řval už asi co jsme se vzdálily prvních pár metrů od baráku. A pak řval víceméně celou cestu:o). Už se těším, až se konečně fakt udělá teplo a budeme to moct zařadit do denní rutiny, a někdy se snad domluvíme i se sousedkou - tou další Melissou, co má asi 8měsíčního kluka. I když teda nevím, jestli se někdy odhodlám vyrazit se třema. Aspoň zatím než fakt budou pořádně sedět bych totiž jednoho musela mít na briše a ty dva v těch sedačkách. To by vypadalo asi dost vtipně, kdybych tak vyrazila sama, už takhle přitahujeme až moc pozornosti:D.
Jinak Chloe se konečně zbavila tak nějak svých řvoucích záchvatů - nevím jeslti jsem tu zmiňovala, jak s ní Melissa jela k tomu specialistovi a daly ji tu novou formuli...ale fakt to zabralo.....hned pár dnů potom už jsme tak nějak víceméně kakaly normálně, a už jí to nedělá takový problémy to zažívání. Je jako vyměněná. Nekdy teda řvoucí záchvat dostane, ale to si jen vymejšlí většinou, nebo je unavená....asi aby nevyšla ze cviku:D.
I když asi týden potom, co jsme jí začaly dávat to nový mlíko (který je mimochodem dovážený z UK, a je proto asi jednou tak dražší než nějaký normální, a protože jak je Chloe teda alergická a má tu intoleranci, tak může pít jenom tohle a pojišťovna jim to proto bude platit:-O!!. To jsem docela čučela), udělal Ian takovou "menší" botu. A to takovou, že při nočním krmení ji omylem nalil klučičí mlíko.Přišla jsem ráno dolů a první co bylo, tak Melissa řekla: "Well Eva, one of these days you come downstairs..." - a já a moje paranoia na všechno, jsme se nejdřív úplně lekly, že mě za něco sprdne - čekala jsem, že dodá, že jako budu muset začít chodit dolů dřív - já bych totiž měla začínat o pul deváty, většinou ale dolů přijdu tak o deset minut pozdějc, ooops. Jednak proto, že mi to tak vyjde a hlavně, že stejně většinou přesně o půl mimča spí, nebo tam ještě ani nejsou a jsou u nich v ložnici s Melissou ještě nebo tak....a Melissa tohle neřeší....tak jsem se lekla, že třeba začla...protože tentokrát mluvila jiným tonem než na který jsem u ní zvyklá......no a její věta nakonec zněla: "Well Eva, one of these days u come downstairs and I won´t have a husband anymore." Tak jsem se opatrně zeptala: "whyy??" a  za to následovala svérázná odpověď: "Because I´ll kill him!!!". Chtěla jsem se začít řehtat nahlas, ale potlačila jsem to jen na malý uchitnutí a ptala jsem se co provedl:D. On totiž asi moc nevnímá a nedává pozor, natožpak rozespalej v noci, Melissa vždycky říká, že je jak zombie. Takže prostě sáhl po něčem a nakrmil jí tím. No a taky to bylo poznat a byl to náročnej den, protože fakt to účinkovalo rychle a Chloe zase měla svůj záchvat a bolelo jí bříško a hned zase měla svůj starej průjem a všechno:/! Trvalo asi pět dnů (!!!), než jí to prošlo zažíváním a než se to zase vrátilo do normálu!!! Nevím co Ian ten tejden prováděl, ale každopádně těch bot udělal s děckama a krmením ještě víc....například dával Noah jenom vodu a nějak tam zapomněl dát formuli a pak se divil, proč tak strašně řve a nechce to jíst,apod. už si to všechno ani nepamatuju, každopádně jsem vždycky ráno po příchodu dolů úplně podvědomě čekala nějakou stížnost na něj.

Někdy před dvěma týdny jsem se zase musela vidět s LCC. Ian byl zrovna na dva dny pracovně v Texasu, takže jsme tu s mimčama byly sami. Nejdřív jsem k nim měla i pomáhat vstávat, sice jsem říkala, že mi to nevadí, ale Melissa si to pak rozmyslela, a řekla, že to zvládne sama. Tak hádat jsem se s ní nechtěla, že jo:o), byly to jen dvě noci, takže bych to přežila. Ona ale nechtěla aby toho na mě bylo moc, 48 hodinový baby marathon mi nastolit nechtěla, když jsem s nima byla celý dny, a ještě bych měla vstávat v noci. Ale jelikož já jsem večerní sůva, a chodím spát pozdě, ani by mě to fakt nevadilo - oni mají "směny", jeden k nim vstává od 10pm do 3am, a druhý od 3am než se ráno probudí. Ono ale mě to stejně čeká, protože poslední týden v dubnu a první týden v květnu Ian musí opět pracovně do Texasu tuším, takže tu dva týdny budeme sami. A ještě se neví, jak se to vyřeší. Možná pojedeme do Indiany, ale to se mi moc nechce a bylo by to komplikovaný a hlavně bych v autě musela obskakovat tři uřvánky asi šest hodin jízdy, tkahle dlouho jsme se VŠEMA třema ještě nejeli....nejdřív měla aspon na týden přijet Kim, ale to nevypadá, protože se zdá že konečně našla nějakou práci - ale zatím jen dočasnou, tak uvidíme. Asi bych byla lehce nevyspalá, ale tak zvládla bych to, mě to fakt neva, být s nima celý dny, tak pár krmení v noci navíc by mě taky snad nezabily:D.
No, jinak ta Lisa - LCC - zase jsme šly na procházku jak minule, do toho stejného města. Akorát tentokrát jsme vynechaly prohlídku jejího domu:D. Bylo sice hezký se trochu provětrat, už bylo trošku víc světla, takže bylo i víc vidět a tak, no ale prostě mě fakt trošku prudí. A nevím co si s ní celou dobu povídat jako, zvlášt proto, že mám pocit, že si musím hlídat co říkám a dávat si pozor na pusu, protože i kdyby to byla nějaká blbost, tak ona by si to vyložila zase po svým a druhej den by to vyžvanila Melisse do telefonu. Teda jako ono by to nějak extra nevadilo a myslím, že Melissa taky ví jaká je, takže by to neřešila, no ale stejně...třeba hned poprvý, když Lisa volala ještě na Ianův telefon, než jsem ji vlastně potkala, hned ten druhý den, tak se mě  ptala jestli všechno ok a jaký byl let, a já jí teda popsala let a cestu a to že mi uletěl ten spoj a místo v deset jsem v SF byla někdy o půl noci a tak.....a ona to pak při tý návštěvě brala jako STÍŽNOST a prostě to pak úplně převrátila, ale já jsem to tak vůbec nemyslela, prostě jsem jí jen popisovala cestu, když se na to ptala:o). Takže asi tak. Obě jsme se s Melissou modlily, ať hlavně mimina usnou, když mě přijde vyzvedávat, nebo ať jsou aspoň hodňoučký, protože vždycky když je viděla, tak měla Chloe svůj záchvat, nebo jich řvalo víc najednou třeba a ona z toho byla hotová, a pak o tom pořád mlela, jak je to hrozný a jak je ta holčička strašně nemocná a nikdo neví co to je a blablabla..proste, zase přeháněla. Takže teďka tripleťáci vyslyšely naše prosby a byli hodňoučký a jen se usmívali. No a Lisa byla hotová a celou dobu pak říkala, jaký jsou z nich úžasný miminka a že jsou jak proměněný a jak jsou hodňoučký a tak:D. To se poslouchalo o něco líp aspoň. Taky se mě pak ptala, jestli nám to tu s Melissou teda klape a jestli nejsou nějaký problémy a tak. To se minule neptala. Melisse volala pak asi za dva dny, zrovna když jsme se chystaly do Fertility center:D. Nevím, jestli už za to mohl nějaký můj nechtěný přeřek nebo tak něco...a Melissa mi to říkala v tom shonu, když jsme se chystaly do auta a mimina brečely...ale prej zmínila telefon - jako asi, že ho používám v průběhu práce - ale fakt nevím jak na to přišla. Mimochodem, mám to od Melissy povolený od začátku, jinak bych si to nedovolila, a ona jí níc neříkala, a sama se mě ptala, jestli já jsem před ní něco nezmínila. Což jako proč bych jí na sebe něco takovýho bonzovala, že. Jediný, co jsem asi zmínila, když se mě ptala, jestli jsem tu objevila nějakou novou hudbu - protože jsme se o tom něco bavili předtím - a já zmínila, že přes den mívám někdy puštěný hudební kanály, takže jsem jí tím řekla, že mám puštěnou tv. Ale telefon nééé, no pak mi to úplně vrtalo hlavou, když mi to Melissa řekla:D. Ale jak to nevadí jí, tak Lise to může být buřt rovnou!

Jak už jsem zmínila, byli jsme  s mimčama na výletě ve Fertility center, pochlubit se, jakou tam udělaly dobrou práci a jaký krásný koblížky, tam pomohly vyrobit:D. No a teď v sobotu tu přes víkend byla Kim s Mikem, a my ženy byly zase hádejte kde? na nákupech samozřejmě, a vzaly jsme mimča do NICU (= Neonatal Intensive Care Unit), čili tam kde si pobyly téměř dva měsíce života. Všichni se nad nima vždycky nemůžou donarozplývat, a hlavně jsem si zase jednou uvědomila, jak to pěkně vychytaly, že prospívají tak dobře, a jsou krásní, roztomilý, šikovní a hlavně zdraví. Protože aby si vedly předčasně narozený trojčata takhle dobře, to asi fakt moc často nebývá.

Přes víkend tu byla ta Kim a MIke - docela nečekaně přijely. Ian totiž se sousedem Chrisem pořád občas dělají na tom sklepě. Teda spíš občas než pořád, a proto to tak asi i vypadá. Nejdřív Melissa říkala, že to chcou mít hotový než přijedu - no a už tu budu tři měsíce, že:D. Pak říkaly že do únoru, teď do Velikonoc..no tak uvidíme, jestli se to stihne aspoň do léta:D. Ale každopádně ti dva kutilové se tam pustili do elektriky. Ani jeden tomu očividně prd rozumí, a podle toho to taky dopadlo. Takže to absolutně zmastili, a protože Mike tomu rozumí, tak se nabídl, že když mu zaplatí benzín, tak že to přijedou přes víkend udělat. Takže dorazily pozdě večer v pátek, a odjely brzo ráno v něděli, nekdy v šest. Absolutně tam špatně zapojily kábly, k tomu, co má být schovaný v zemi připojily nějaký jiný - no a prý jsme mohly krásně vyhořet:D. Taky už máme novou tv - teda né tv ale nový tv programy, protože jsme změnily toho zprostředkovatala, teď jsme jako naše telefony u AT&T a místo dvou programů můžeme nahrávat čtyři a koukat se na ně na tv v celým baráku.

Jinak teda nakonec pojedu za dva týdny s kamarádkou Angi co je ve Washingtonu na ten course weekend do Marylandu, jak jsem tu psala. V neděli jsem se konečně uráčila booknout si letenky, už bylo na čase, samozřejmě už jsem tam moc na výběr neměla - a některé ceny se už šplhaly do astronomických výšin, nakonec jsem to ještě tak nějak vychytala, i když jsem mohla sehnat asi ještě levněší a v lepší čas. Takhle tam přijedu až hodně hodně pozdě večer, a to se mi moc nepáčí, ale tak nějak to zmáknu. Vlastně to byl taky jeden z důvodů, proč jsem nestíhala psát sem - musela jsem pracovat na úkolu, který jsem musela odeslat před tím kurzem ještě a na hodnocení toho bude záviset to, že dostanu svoje tři kredity. Jupííí. Teda, doufám že s úkolem budou spokojeni:D. Nebylo to nic těžkýho, právě naopak, no ale vyšlo to tak na cca deset stran, a samo se to nenapíše, že.

Když to vyjde, tak to vypadá že druhý týden v červenci pojedu kam??! Na dovolenou snů do Caliiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii s Jančou z http://usaaupair.blog.cz/ , se kterou si občas přes den krátím čas smskováním. Konečně aspoň trochu můžu využít levný zprávy  a to že si nemusím platit telefon sama lol(vsuvka - technická otázka: jak sem můžu vložit odkaz a schovat ho pod nějaký slovo, který by se mi označilo a šlo na něj kliknout a byl by pod ním ten odkaz:D:D???! I have absolutely nooo idea, a omlouvám se za to vysvětlení, ale snad chápete co tím myslím, right??!:D). Takže doufám, že si to nerozmyslí, protože já už jsem dost natěšená!!!!!!

V sobotu nás taky čeká focení. Rodinné focení. Melissa chtěla nechat vyfotit mimča a udělat rodinný profesionální fotky, takže pozvaly nějakou fotografku - manželku od kolegy Iana, která nás přijde vyfotit domů. Dost jsem čučela a hlavně byla potěšena, když mi bylo oznámeno, ať si na tu sobotu nic neplánuju, že budu do focení taky zahrnutá. Tak jsem zvědavá. Ale fakt mě to potěšilo, někde když se fotily i tak, normálně, tak mě nepřizvaly nebo tak....teda né že bych se tak strašně ráda fotila, ale jako když se někdo fotí a vy vedle nich stojíte jak trubky, tak vám to moc na dobrým pocitu nepřidá. Viz Hladomorčí rodina:D.

Jinak pořád jsem tu moc spokojená a od začátku se nic nezměnilo...pořád si nemám tak nějak na co stěžovat, mám se tu moooc dobře, možná až moc:D! Starám se tu jen o bejbíse, a rodina je pořád tak úžasná....vždycky když jsem o víkendu chvilku v pokoji nebo tak...tak mi sem sami od sebe donesou moje oblíbený kafe až pod nos...nebo buchtu....no až si tu připadám jak nějaká princezna haha. Joo, ale teda vlastně přece jenom bych něco měla - kdyby měl někdo radu na to, jak se nesmát, když se hádají, tak bych to uvítala. Teda "hádají", protože hádky jako takový by mě asi nerozesmívali, to spíš naopak...ale to co předvádějí oni, to jsou spíš dohady, a vždycky prostě o nějaký kravině a je to hrozně vtipný. Já se nechci smát, strašně moc se snažím vždycky, ale nejde to prostě! asi vždycky budu muset jít prostě do vedlejší mísnosti na chvilku a bude. Oni se teda většinou pak taky začnou smát, nebo to berou tak s humorem - popřípadě se na mě oba otočí a začnou se mi stěžovat a "pomlouvat" toho druhého - před sebou jako, naráz:D. No sranda. Třeba tuhle byla hádka na téma: "Proč jsi koupila další nůžky, nemáme dost nůžek. Né nemáme, a ty na ně ani nešahej. Já na na tvý nůžky nikdy nešahám!" (ke mě: "ale šahá, vždycky s něma něco dělá"). "A kromě toho ty si taky kupuješ vždycky stejný věci nebo to co nepotřebuješ. - Jó, a co, jmenuj mi aspon jednu." .."eeehm, treba videohry, nebo mi snad chceš říct, že máš jen jednu?" "Jmenuj mi jen jednu videohru, kterou bych měl snad dvakrát stejnou, protože to teda nemám a je to něco jinýho, než stejně vypadající nůžky. A řekni mi, kdy jsi naposled potřebovala něco stříhat"....no a tak by se dalo pokračovat. Proste S-R-A-N-D-A!!!

No a to by asi tak byl konec hlášení po dlouhé odmlce pro dnešek:o), už mě nic jinýho nenapadá. Brzy můžete očekávat hlášení ze křtin a z výletu do velkoměsta.