Mám tu první kamarádku:o)!

Teda, to je zatím asi hodně nadnesený výraz, každopádně konečně jsem potkala první holčinu - aupairku!

Na úvod musím říct, že to tu až nepěkně utíká, přijde mi, že je vždycky pondělí, pak se to najednou přehnoupne a je hned pátek a pak strašně krátký víkend a po něm zas pondělí, no fakt to tu nějak strašně letí:,(. Jak to, že u Hladomorců se i minuta kolikrát zdála dlouhá jako kšandy, občas jsem pořád sledovala hodiny, kdy konečně budu mít "padla" a kolik dní zbývá do víkendu, a tady je to úúúplně něco jiného??!

Každopádně, další víkend je za mnou. V sobotu jsem asi první den kromě cca pěti minut nechovala mimino!!! Velice velice divné:D! Ráno jsem si přispala a šla jsem se nasnídat, Melissa byla u doktora a Ian tam seděl se spícíma mimčama, tak jsme jen něco prohodili, vyndala jsem myčku - u které mi mimochodem opět bylo káravým tónem řečeno, že to přece dělat nemusím:D. Nejenom že bych si připadala asi trošku blbě, ale ono mě to i lehce rozčiluje, když se to pak hromadí ve dřezu, že. Každopádně tady žádná myčka nádobí, jako tomu třeba bylo u některých rodin opravdu nejsem. Poté jsem se odebrala podruhé co tu jsem do svého pokoje (během dne jako), trošku si to poklidila rozházené hadry a dovybalila si kufr po minulém víkendu (ehm). Pak jsem si zapla počítač a vyhrla se na e-maily a odpovídání zpráv na fb, už bylo na čase! Takže kdyby se mě zase někdo chtěl zeptat, jeslti s ním ještě mluvím, tak ano, mluvím, jen teď fakt moc neinternetím (u mě nevídaná záležitost, I know:D). No a samozřejmě jsem tu zkejsla až někdy do třech, ani nevím jak! Zpátky na zem mě vrátila až Melissa, která tu na mě do dveří nakoukla a ptala se, jeslti třeba nemám náhodou hlad, že jsem ještě nejedla??!:D Tak jsem se šla dolů najíst, abych se vzápětí zase vrátila, protože byl zrovna na příjmu Banán, tak jsme toho museli využít. S časovým posunem se nám na icq moc setkávat nedaří and that sucks:(! Pak jsem šla na chviličku dolů za rodinkou, ti už se ale pomale chystali ven. Čekala je totiž další lekce v kostele kvůli těm křtinám. Sice mi bylo nabídnuto jet taky, mohla jsem jít třeba do kina nebo tak něco, ale ta jejich lekce měla trvat aspoň čtyři hodiny a samotné se mi nechtělo. Docela jsem se těšila, že si užiju prázdného domu, kupodivu mě to pak ale asi po hodině přestalo bavit. Donesla jsem si pc do obýváku k televizi, pač mě to tam samotnou nebavilo ani. Asi o půl jedácné jsem to zabalila a šla spát a rodinka ještě nebyla doma. Sice jsem je slyšela přijet vzápětí, ale bylo zvláštní, že to bylo tak pozdě, když tam měl očividně každý malé děti, že. Každopádně po dlouhé době to byl relaxovací/válecí/nicnedělací den:o)!

Na neděli byl i u nás, jako u každých správných američanů naplánovaný Super Bowl. Díky tomu, že v minulé hře Chicago Bears prohráli, tento rok se to tu však tolik neprožívalo. U sousedů byla párty, jelikož tu ale řádí v sousedství chřipky, včetně té vepřové (!!!), šel se tam kouknout na chvilku jen Ian, protože poslední co chceme je, aby se nakazili bejbísové, nebo i my, že. Ale pozor, já jsem nakonec měla konečně i své plány!!!

Nevím, jeslti jsem to zmiňovala už předtím, ale když moje neschopná LCC mi až na moji druhou žádost milostivě poslala kontakt na jednu holčinu z Chicaga, vzala to Melissa do vlastních rukou. Nějaká známá její zná LCC od Cultural Care, takže se s ní spojila, dala ji můj email a ta mi poslala kontatky na všechny aupairky poblíž, o které se tu stará. Mimoto mě pozvala i na jejich měsíční meetingy, poslala i odkaz na stránky, a podle fotek se tam schází aspoň kolem deseti holek, takže když bude čas a odvoz, rozhodně se někdy zkusím připojit. Teď v únoru se jde sáňkovat, tak to by mohla být sranda:o). Každopádně, dala mi asi čtyři kontatky na holčiny, které bydlí fakt blízko. Tak jsem jim někdy minulé pondělí rozeslala email. Ozvaly se mi zatím jenom dvě. Mexičanka, která je tu teprve asi dva týdny a taky tu nikoho nezná, neřídí a ještě není moc rozkoukaná. Tak jsme se domluvili, že se nejdřív zabydlí, a pak až se ozve. No a v týdnu se mi potom ještě ozvala pětadvacetiletá Mellissa. Ano, další Melissa:D. I když tahle se spelluje jinak, s dvěma "S" a dvěma "L". Pochází z Jižní Afriky, přímo z Kapského města a je tu asi čtyři měsíce. Nejdřív jsme se domlouvaly, že bychom mohly dát spicha někde v nějakém shopping mall. V neděli ráno mi však přišla zpráva, že ven asi nikam nepůjde, ale že jestli se mi chce na chvíli vypadnout z domu, mohla bych přijít k ní na chvíli na návštěvu. Tak jsem si řekla proč ne, že. Poslala mi adresu a já se šla zeptat, jestli mi dá rodinka odvoz. Nejdřív jsem to řešila jen s Ianem, protože Melissa ještě dospávala a když přišla, a Ian jí řekl že pri cestě do banky mě zaveze ke kamarádce, tak se úplně rozzářila a měla z toho asi ještě větší radost než já, že tu konečně někoho potkám:o). Mezitím jsem si volala na skypu s mojí českou rodinkou:o), a když jsem slezla dolů, Melissa mi už hlásila, že hledali tu adresu na googlu, a že ta rodinka ve které ta holka je, asi bude dost prachatá, protože jejich dům vypadá dost rozlehle a příjezdová cesta je asi kilometr dlouhá. O půl druhé jsme vyjeli, Melissa se ještě potřebovala stavit do lékárny a do banky. Jestli si pod tím představíte, že jsme tedy ještě jeli do města, zaparkovali auto a ŠLY do lékárny a do banky, budete na omylu. Pořád mě asi nepřestává udivovat, že američan si tu může VŠECHNO vyřešit z prostoru auta, když nechce, nemusí vůbec vystupovat. I lékarna tu totiž má "drive through". A pak jsme se jeli vydat hledat dočasné bydliště mojí (snad) nové kamarádky, což díky GPS zase až takový problém nebyl. Chvíli jsme jen nemohli najít to správné číslo domu, tedy v tomto případě poštovní schránky, i to se nám ale brzo podařilo. Nejdříve nás to zavezlo na takovou příjezdovou cestu, podél které se rozprostírali domy nebo spíš sídla. Bylo to docela na "samotě", resp. některé ty domy byly fakt hodně velké, a dost jeden od druhého vzdálené  a příjezdové cesty byly většinou dooost dlouhé, všude kolem stromy a keře, takže na některé ty domy bylo občas i těžké dohlédnout. Většinou se však jednalo o takové "menší" vilky:o). Kolem cesty byli jedině poštovní schránky, na kterých byla čísla domů, na každou jsme nakukovali, jen tu kterou jsme hledali ne a ne najít, to číslo tam samozřejmě chybělo. Po chvilce jsme si však všimli i téhle schránky, trošku se schovávala v tom sněhu, mrška jedna. A v tom už Melissa jen vydechla "woow, look at thaat"! A mě vzápětí též lehce spadla čelist. Před námi se rozprostřela asi 300m dlouhá příjezdová cesta a na jejím konci se tyčila OBROVSKÁ VILA! Spíš to připomínalo takový trochu modernější zámek, no nechtělo se mi věřit, že tam bydlí jedna jediná rodina. Tak TEĎ to teprve vypadalo jak v americkém filmu. V americkém filmu o boháčích, prostě jak z  jiného světa. Kolem se rozprostírala obrovksá louka/zahrada a les, nějaké prolézačky či hřiště pro děti, které spíš vypadalo jak pro celou školu, no mazec! Kolem domu to však zelo prázdnotou, už než jsme našli dům, jsem textovala Mellisse , že jsme na cestě a právě se pokoušíme najít jejich dům. Jelikož kolem domu bylo asi desítka dveří, nějak jsem nevěděla kam mám jít a kam zaklepat/zazvonit, tak jsem jí ještě napsala, že jsem před domem a ať si mě prijde vyzvednout. "Moje" Melissa mě tam nechtěla jen tak vypustit a nechat napospas, tak ještě čekala, aby se ujistila, že jsme opravdu správně a že mě tam nenechává nějakému úchylákovi lol. Když chvilku pořád nikdo nepřicházel, vylezla jsem z auta a vydala se na obhlídku, za chvíli se však už otevřeli dveře a otevřela mi nová Mellissa - černoška se zlatým předním zubem:o). Teda, nechci aby to vypadalo nějak blbě, ale proste to bylo první, co mě na ní uhodilo do očí, myslím, že v dnešní době to asi moc obvyklé, zvlášť u mladých lidí není:o). A teď to možná vyzní ještě blběji a předem říkám že to byl jen a jenom první dojem, ale na první pohled to vypadalo jako když otevířá dveře služka/otrokyně o movitých boháčů lol. Přísahám, že v několika prvních vteřínách to tak na mě fakt působilo.

Mávla jsem na "moji" Melissu, jako že všechno ok a že může jet, a byla jsem vpuštěna dovnitř, kde se na mě hned mezi dvěřmi vrhnul rozzuřený boxer! Psů se většinou zase až tak moc nebojím, proto jsem se nějak extra nevzrušovala, když jsem ho před sebou uviděla, a vlastně nevím jeslti jsem ho nějak pořádně zaregistrovala předtím...každopádně jeho přítomnost jsem si uvědomila až když se mi rozzuřeně sápal po rukávu!!! A že po mě fakt lapal a moc mírumilovně nevypadal, no fuj! Naštěstí ho Mellissa hned čapla za obojek a odtáhla pryč, protože on by mě asi fakt byl schopný porafat!!! Byla jsem uvedena do kuchyně, kde mi bylo nabídnuto menší občerstvení a při povídání/seznamování jsem zvědava nakukovala dál do vnitřku domu. Během několika málo minut jsem však neokukovala jenom já, ale pro změnu jsem byla okukována já sama - do kuchyně se vřítila jedna asi čtyřletá holčina a hned za ní druhá, jen o něco málo větší. Později jsem se dozvěděla, že se Mellissa stará o ŠEST dětí ve věku od čtyř do šestnácti let! No potěš koště! Během své návštevy jsem se tak stihla seznámit z většinou z nich, jedna se jmenovala též Eva, tudíž ty dvě nejměnší z toho měli úplné vánoce a pořád se tam hihňali a okukovali mě. Brzy se tam objevila třetí narezlá hlava, holčina číslo tři. Bylo jí teprve 8 ale řekla bych jí i víc. Mellissa s něma totiž byla sama doma, proto nemohla jít ven.  Zbytek dětí byl s tatínkem někde na basketballu, tuším. Vzápětí však přijeli zpět domů, tak jsem se stihla zbežně seznámit i se zbytkem. Jeden kluk se tam jen mihl, ten druhý, šestnáctiletý taky, ale alespoň pozdravil. Každopádně ani jednoho takového velkého smraďochy bych neměnila za tři mimča ani náhodou:o)! Poté tam přišel i pan domácí, tak jsem se s ním pozdraivla a podali jsme si ruku. Vypadal docela obyčejně, možná až moc:D:D. Typoval mě na němku, tssssssss. Když už Mellissa nemusela dohlížet na děcka, přesunuli jsme se do jejího pokoje a přitom jsem měla možnost obhlídnout alespoň část domu. Ve "sklepě" mimochodem též mají kino, ale PRAVÉ kino, i se sedačkama jak v kině atd., mazec! Zajímalo by mě, kolik tam je místností v tom baráku. Prostě jsem jen lapala po dechu:o). Rodiče prý vlastní nějakou počítačovou/softwarovou firmu, matka zrovna byla na nějakém bussiness tripu - prý hodně cestují. Mellissy pokoj však zase až tak velký nebyl, a i když byl pěkný a útulný, vlastně tam neměla vůbec postel, ale jenom jakože velkou "matraci" pro dva na zemi. Pustili jsme si TV ale celou dobu jsme si spíš povídali, akorát teda musím říct, že bylo STRAŠNĚ TEŽKÉ jí rozumět! Její accent je hodně zvláštní, a i když v Jihoafrické republice je oficiálním jazykem kromě afrikánštiny i angličtina, a anglicky umí perfektně, její accent je fakt hodně NESROZUMITELNÝ, občas jsem přemýšlela, jeslit na mě mluví anglicky vůbec:o). Ale né že by to byl prostě jen jiný accent, ale ona některé slovíčka vyslovavala fakt úplně divně. Každopádně, domluvili jsme se a o to jde ne? A jeslti se ještě někdy uvidíme, tak si na to časem snad zvyknu. Jen jsem jí prostě nerozumněla uplně všechno, protože mě bylo blbé se ptát pořád, "sorry, sorry?? pardon?? what?? apod.":D. Nakonec jsem tam smrděla od dvou až asi do šesti. Mellissa mi nabídla že mě domů hodí, jestli znám adresu, je to fakt cca 5minut jízdy k nám. Tak jsme hodili adresu do GPS a za chvíli jsem byla doma! Domluvili jsme se, že na další víkend se Mellissa snaží dát dokupy víc holek třeba a něco bysme mohli podniknout, jít někam do "shopping mall" nebo tak, protože teď se toho tady stejně asi moc nedá co dělat v zimě. Tak snad to vyjde! (Dneska hlásili, že bude asi -20°C fůůůůůůůj!). Každopádně bylo hezké konečně někoho potkat a s kým pokecat, teda mimo rodinku a jejich známé, že.

Doma jsem tedy byla něco kolem půl sedmé, Super Bowl začal někdy v šest. Na návštěvě tu byla další Melissa, Chad (Ianův stepbrother) a malý Logan. "Moje" Melissa na mě hned volala jeslti mám hlad, ještě jsem si zouvala boty, obě Melisse zrovna seděli u stolu, tak jsem se k nim hned připojila a šla se najíst, hlady už  jsem popravdě šilhala:o)! Pak jsme tam seděli  u vína, ta druhá Melissa nám ukazovala "online prohlídku" jejich domu, který si budou kupovat. Něco podobného jak má moje rodinka, jen možná o trošku větší to je. Logan je strašné vtipné dítě, takže o zábavu nouze nebyla. Koukala jsem, že si ve svých dvou letech dokonce pamatoval i moje jméno a tentokrát jsme se i stihli skamarádit už:o). Dokonce jsem dostala obejmutí a pusinku, heč:D! Hned všichni vyzvídala, jaká byla návštěva a jaká je moje nová kamarádka a hlavně jeslti ten dům vypadal tak honosně uvnitř jako venku. Ian se prý bál, že už se se mnou nikdy neshledají, že co kdyby tam měli nějakou hladomornu nebo mučírnu lol. Zbytek večera jsme koukali /nebo spíš nekoukali?? na Super Bowl, fakt to ani moc neprožívali, když tam nehrál jejich oblíbený tým, Ian s Chadem a Logan šli chvíli k sousedům. Za okny lidi dokonce po skončení hry pouštěli ohňostroje a slavili vítezství týmu Packers:o). Fakt sranda, jak to tu všichni tak prožívají!